oficiální web města

Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a s jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury. Podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a změny některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, je koordinačním orgánem v přípravě na krizové stavy ministerstvo vnitra.

Základní pojmy – definice

  • Mimořádná událost– škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a dále havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.
  • Ochrana obyvatelstva – plnění úkolů civilní ochrany, zejména varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku.
  • Integrovaný záchranný systém IZS – jsou složky, které zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Základními složkami IZS jsou: Hasičský záchranný sbor ČR, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, Zdravotnická záchranná služba a Policie ČR.
  • Krizová situace – mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen “krizový stav“).

Jak správně nahlásit mimořádnou událost

Každý z nás se může dostat do situace, kdy se stane svědkem nebo přímým účastníkem (v horším případě i postiženým) nějaké událostí, která ohrožuje naše zdraví, život, majetek nebo bezpečnost. Zde Vám nabízíme několik rad, jak se zachovat v okamžiku, kdy je třeba přivolat pomoc.

Koho volat?

Měli byste vědět, že v České republice existuje několik telefonních čísel tísňového volání, na která je možné mimořádnou událost ohlásit. V povědomí se nám vybaví čísla 150155,158, možná i 112.

Důležitá telefonní čísla

 Hasičský záchranný sbor  150
 Záchranná služba  155
 Policie ČR  158
 Tísňová linka  112

Kdy které číslo volat?

Pro co nejrychlejší vyřízení dané události doporučujeme volat na složku, která má k dané situaci nejblíže.

150 Hasiči – požár, výbuch, živelní pohroma, únik nebezpečných látek, technické havárie, vyprošťování osob, atd.

155 Zdravotnická záchranná služba – náhlé ohrožení života nebo zdraví osob.

158 Policie ČR – krádež, násilí, nález mrtvé osoby, závažná dopravní nehoda, nález podezřelého předmětu (nevybuchlá munice…), atd.

Jak správně nahlásit událost?

Než zavoláte na tísňové číslo, udělejte vše pro své vlastní bezpečí (dostatečná vzdálenost od požáru nebo místa nehody…)! Uklidněte se, zorientujte se v okolí (operátor bude chtít vědět, kde přesně se událost stala). Během hovoru se snažte mluvit pomalu, klidně a srozumitelně.

Operátorovi nahlaste:

CO SE STALO?

– popis události, rozsah, počet postižených nebo ohrožených osob

KDE SE TO STALO?

– pokud možno přesná adresa nebo popis místa události

KDO VOLÁ?

– jméno a kontakt na volajícího, např.: “Jmenuji se Alžběta Nováková, moje telefonní číslo je…”.

Nezavěšujte, je možné, že operátor bude mít další dotazy. Po ukončení hovoru nevypínejte telefon. Operátor může volat zpět pro ověření nebo upřesnění údajů!

Zneužití tísňových linek

Zneužití tísňových linek je trestným činem. Moderní technologie umožňuje volajícího dohledat. Linky tísňového volání jsou zřízeny pouze pro přijetí stavu nouze. Záchranáři, kteří jsou vázáni na řešení neexistující události, mohou chybět jinde!

Zlomyslné volání na tísňové linky se může hodně prodražit. Český telekomunikační úřad může za takové volání uložit pokutu ve výši 100 000 Kč.

Kategorie mimořádných událostí

  1. mimořádné události vyvolané činností člověka
  2. mimořádné události vyvolané přírodními vlivy
  3. havárie

Zdroje nebezpečí

Za možné zdroje nebezpečí a vzniku mimořádných událostí považujeme především:

  1. únik nebezpečné škodlivé látky při výrobě nebo v dopravě
  2. požáry
  3. dopravní nehody
  4. povodně a zátopy
  5. teroristické akce
  6. živelné pohromy
  7. sesuvy
  8. atmosférické poruchy (větrné bouře, vichřice, přívalové deště apod.)

Všeobecné zásady chování při mimořádné situaci

  1. Zachovejte klid, jednejte s rozmyslem, nepodléhejte panice a nešiřte neověřené zprávy.
  2. Nepodceňujte vzniklou situaci.
  3. Uvědomte si, že největší hodnotu má lidský život a zdraví, až na dalším místě je záchrana majetku; pokud jste původcem nebo jste zjistil mimořádnou událost, volejte na některé z tísňových čísel.
  4. Tísňová čísla je možno volat z kterékoliv telefonní stanice bezplatně (bez karty nebo mince i z automatu).
  5. Varujte ostatní ohrožené osoby.
  6. Chraňte sebe a podle možností a schopností pomozte chránit i další osoby.
  7. Poskytněte pomoc; nejste-li schopni pomoci, opusťte okamžitě ohrožený prostor.
  8. Uposlechněte pokynů pracovníků záchranných složek, orgánů samosprávy a státní správy.
  9. Na základě vyžádání složek IZS a státní správy poskytněte pomoc pro zabezpečení záchranných opatření.
  10. Pro děti do školek a škol nechoďte, učitelé zajistí jejich ochranu.
  11. Sledujte hromadné informační prostředky, respektujte a snažte se získávat informace z oficiálních zdrojů.
  12. Zbytečně netelefonujte a nepřetěžujte telefonní síť.

Varovný signál

V případě hrozby nebo vzniku mimořádné události je obyvatelstvo varováno především prostřednictvím varovného signálu “Všeobecná výstraha“. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě v cca tříminutových intervalech.

Dalším signálem (nikoliv varovným), který sirény mohou vysílat, je “Požární poplach“. Slouží ke svolání jednotek požární ochrany. Tento signál je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu 1 minuty.

ZAZNÍ-LI SIRÉNA, NEPODCEŇUJTE RIZIKO!

Nastává nouzová situace:

Sledujte hlášení rozhlasu, televize a ve volném prostoru rozhlasových vozů.

Systém vyrozumění:

Sdělovací prostředky

  • vysílání Českého rozhlasu a televize
  • regionální vysílání

Další možnosti informování obyvatelstva:

  • pojízdné rozhlasové vozy a megafony
  • předání ověřených zpráv od spoluobčanů (sousedů)
  • SMS zprávy
  • místní rozhlas
  • informační letáky
  • zveřejnění na internetových stránkách atp.

Důležité internetové adresy: