oficiální web města

Tak zvaný “Nový hřbitov” najdete na východní straně Miletína, na vyvýšenině zvané Na Chrasti. Je součástí Naučné stezky K. J. Erbena.

Nevhodná poloha původního hřbitova „U roklí“ vedla na počátku 60. let 19. století obecní zastupitelstvo k tomu, aby vybralo nové a ze zdravotního hlediska vhodnější místo pro miletínský hřbitov. Zvolena byla vyvýšená poloha na východním okraji Miletína, zvaná „Na Chrasti“. Město zde koupilo část pole od mlynáře Františka Fähnricha, sloučilo ji s obecní cestou a poté obehnalo kamennou zdí. Úpravy plochy o výměře 0.68 ha byly dokončeny v říjnu 1865, celkové náklady dosáhly částky 5.000 zlatých.

Centrální kříž nového hřbitova, ozdobený postavami ukřižovaného Krista a Panny Marie Sedmibolestné, byl vysvěcen 13. listopadu 1865 hořickým děkanem P. Josefem Lednem. Téhož dne odpoledne se zde konal první pohřeb: do země byla uložena pětadvacetiletá Anna Hlavatá z Chroustova.

Teprve v závěru 19. století byl z iniciativy faráře P. Filipa Šubrta nový hřbitov regulován: plocha byla rozdělena do osmi polí a jednotlivá hrobová místa očíslována. První a druhé pole bylo plánováno pro dětské hroby (celkem 460), ostatní pro hroby obyčejné (cca 880). Zároveň byla zavedena hrobová evidence, kterou zpočátku vedl neuměle hrobník, později farář. Podrobné hřbitovní knihy však založil až po druhé světové válce provozovatel pohřebního ústavu Josef Erbrt (1912 – 1998).

Výraznou změnu přinesla miletínskému hřbitovu výstavba kaple v letech 1932 – 1933. Postavit ji nechala svým nákladem paní Božena Erbenová (roz. Šubrtová z Miletína) na počest a památku svého zemřelého manžela Karla Erbena, vysokého poštovního úředníka v Praze (rodáka ze Dvora Králové nad Labem). Stavbu řídil stavitel Josef Novotný z Miletína, náklady dosáhly 100.000 korun (obdobnou částku paní Erbenová věnovala v roce 1928 rovněž na pořízení nových zvonů). Pod oltářem je krypta, do níž byly po dokončení stavby přeneseny ostatky Karla Erbena, a později uložena též jeho manželka. V kapli dodnes stojí její mramorová socha.

Na miletínském hřbitově nejsou k vidění zvláštní umělecká díla, přesto tu najdeme řadu kvalitních prací renomovaných regionálních kameníků a sochařů, např. Josefa Deyla, nebo bratrů Černých z Hořic. Nejstarší kamenná plastika na hřbitově však k sepulkrálním památkám nepatří: jsou jí klasicistní Boží muka z roku 1792. Pískovcový jehlancovitý sloup s křížem stával u polní cesty z Kocandy k Horkám. Na svém místě zůstal i po založení hřbitova a ocitl se tak uvnitř ohrazeného areálu, kde mezi náhrobky v prvním poli hřbitova stojí dodnes.

Na hřbitově odpočívají mj. podkrajský hejtman a miletínský dějepisec Jan Nepomuk Lhota (1811 – 1890), písmák a Máchův přítel Josef Petera Třebihošťský (1810 – 1889), matematik a astronom, farář Jan Černý (1788 – 1859), nebo básník a politický vězeň Alois Hlavatý (1906 – 2001). Pohřbeni zde byli vojáci zemřelí v roce 1866 i některé oběti květnové revoluce 1945.
Josef Bidlo, řídící učitel                                                                VI/76
Jan Černý, farář a astronom                                                        VI/15
Alois Hlavatý, politický vězeň                                                      VIII/61, 62
Vasilij Semjanov Kolotuškin, sovětský vojín                            V/104
František Kučera, kronikář                                                          VI/100
Josef Kulhánek, legionář, odbojář, miletínský starosta         IV/38
Jindřich Lacina, poslední farář miletínský                               I/28
Augustin Lhota, měšťan                                                                VI/15
Jan Nepomuk Lhota, dějepisec Miletína                                   VI/15
František Rejl, básník                                                                    VIII/94
František Studený, oběť květnové revoluce 1945                     III/117
Josef Špringer, archivář                                                                III/133
Jaroslav Šulc, výtvarník                                                                VIII/95
památník války r. 1866                                                                  VIII/1